Spanilá jízda v Belgii na kole bez pedálů

Po více jak měsíčním snažením se podařilo až těsně před startem cyklistické Grand Prix de Wallonie(202 km) s organizátory dohodnout a povolit možnost startu dresíny (repliky barona von Draise z roku 1817). Ve středu 14. 9. 2011 za nezvyklého šera v 7,00 hod. a při 9 stupních Celsia. Při startu u léčivého pramene z lázní Chaudfontaine nás povzbuzovali sice jenom organizátoři, kteří stavěli ochranné plůtky, ale bylo jich hodně!  Na nás čekalo moc kilometrů na odkloněné trase i s deštivou prognózou. Průjezd historickým městem Liege (v příštím roce zde startuje Tour de France) jsme několikrát zkoušeli, ale stejně jsme najeli o 6 km více. Přejíždění mostů, semafory a silný provoz nás nepřekvapil, jenže zdržení nebylo příjemné. Jet po štěrkových cyklostezkách jsme zavrhli a tak prvních 30 km po pravém břehu řeky Meuse bylo trochu adrenalinové. Výborný povrch silnice, protivítr a poměrná zima nutila na rovinách mezi městy Chokier a Amay k pravidelnému tempu. Svižné tempo se drezíny se líbilo i spoustě cyklistů, kteří zde rovněž trénovali. Doprovod slavkováka Ivana Křivánka byl slavný Jiří Daler – olympijský vítěz z Tokya 1964, který zde jezdil i jako profesionál. Rozdával letáčky ve francouzštině a informoval o naší cestě. Jízda po vedlejších silnicích byla až do krásného města Huy i s objížďkou celkem záživná. Několikrát nás zastavil fanda historických kol a ukázal nám fotky jeho vysokého kola. Přes ubývání sil a únavu se nám dařilo udržovat stanovený harmonogram jízdy. Teplota vzduchu byla jen 16 stupňů Celsia, ale konstantní proti vítr nepolevoval. Častější zastávky na občerstvení a mazání „sedla“ rozmělnili monotónní jízdu kolem města Andenne. Jízda již po levé straně řeky směrem na cílové město již trošku nebavila, ale muselo se šlapat. Počasí začalo trochu zlobit, Ivan nechápal, jak mohl v Dánsku v loňském roce ujet za jeden den 120 km! Kilometry jsme měli spočítány na střed města, ale zvládnout navíc 3 kilometrový kopec na Citadelu byl tou třešničkou na dortu. Potkávali jsme známé osobnosti z přípravy startu závodu a dojezd na samotnou metu cíle za potlesku diváků byl příjemný. Po převlečení do parádní uniformy francouzského granátníka od Austerlitzu jsme ještě stihli projet z propagačním konvojem sponzorů poslední kilometr půl hodiny před prvním závodníkem. Letáčky se opět osvědčili a lidé si se zájmem prohlíželi dřevěné kolo na odrážení tvaru koně, raději jsem ho nepůjčoval – mám doma už jen 3 další drezíny. Vedle vítěze závodu Philipa Giberta jsem sice stál, ale pozdrav jsem si stačil předat s hrdinou Tour de France Thomasem Voecklerem. Posezení ve V. I. P. zóně umocnil nasát celou atmosféru cyklistiky. Další odpočinkový den jsme pojali turisticky – návštěva Waterloo a Brusselu. Díky vzorné péči našich přátel v Lige jsme měli ubytování a stravu jako v bavlnce. Tato nejdelší spanilá jízda tohoto roku byla mimořádně úspěšná a ceníme si ji jako jednu z nejlepších akcí od roku 2004, kdy poprvé Ivanova drezína vyhrála titul Mistra Světa v Rakousku – dále pak ještě 3 x (Kanada, Dánsko, Francie). Poděkování patří všem – organizátorům Grand Prix de Walonie, sponzorům a přátelům, kteří nám pomáhají drezíny udržovat. V tomto roce chceme ještě absolvovat několik lokálních akcí, ale na příští rok připravujeme start na velice exkluzivních soutěžích a akcích.   Ivan Křivánek s doprovodem Od: 21. 09. 2011 Do: 31. 12. 203

Zdroj: Slavkov u Brna, Zobrazit celý článek

Nahoru