NPR Větrníky (vyhlášena 1925) je tvořena mozaikou stepních trávníků a mezofilních křovin asi 3 km severovýchodně od Letonic. Rozloha NPR je 27,89 ha, nadmořská výška 350 – 394 m. Důvodem ochrany území je rozsáhlý komplex stanovišť s xerotermní stepní vegetací převážně ponticko – panonského nebo submediteránního typu.

V minulosti bylo území využíváno zejména k pastvě, rovinatější část byla v malé míře zorněna. Následně bylo území ponecháno ladem a postupně došlo k výraznému rozšíření křovin na úkor stepní vegetace. Od konce devadesátých let probíhá postupný management lokality spočívající v odstraňování křovin, kosení stepních ploch a pastvě ovcí. Byly také potlačeny některé nepůvodní druhy vysazené zde v minulosti myslivci. Nadále je nutné pokračovat v redukování křovin a bránění jejich šíření. Ostatní zásahy je nutné co nejvíce diferencovat v čase i ploše a vytvářet mozaikovitý charakter vegetace za pomocí řízené pastvy a kosení. Zásadním problémem jsou také splachy z okolních zemědělsky využívaných pozemků, nejvhodnějším řešením by bylo zatravnění obvodu rezervace v šíři ochranného pásma.

Orograficky náleží území NPR Větrníky do Větrnické vrchoviny, která je součástí Bučovické pahorkatiny (cf. Demek 1965). Jde o vcelku plochou vrchovinu tvořenou bazálními sedimenty badenu (štěrky, písky). Výrazná je tektonicky i litograficky podmíněná elevace, která dosahuje největších výšek ve své severovýchodní části kótou 394 m – Větrník. Jihozápadní svah Větrníku, kde se nachází sledované chráněné území, byl modelován periglaciálními pochody (působení sněhu, sesuvy) v období pleistocenu a i dnes jsou zde sesuvy patrné. Místy se objevují různě mocné sprašové překryvy (cf. Kalášek J. et al.1963). Základním půdním typem v NPR Větrníky je pararendzina, a to jednak pararendzina typická a jednak pararendzina kambická s proměnlivým obsahem skeletu (cf.Hraško J., Němeček J., Šály R., Šurina B. 1987), která se vytvořila na třetihorních (neogenních) vápnitých písčitých a jílovitých sedimentech, popř. na horninách karpatského flyše. Půdní reakce je převážně neutrální.

Na území převládá xerotermní vegetace širokolistých suchých trávníků svazu Bromion erecti, asociace Astragalo austriaci-Brachypodietum pinnati s dominancí válečky prapořité (Brachypodium pinnatum). Dále jsou v tomto společenstvu hojně zastoupeny chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), žluťucha menší (Thalictrum minus), smldník alsaský (Peucedanum alsaticum), smldník jelení (Peucedanum cervaria), tolice srpovitá (Medicago falcata), šalvěj luční (Salvia pratensis), svízel syřišťový (Galium verum), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), hlaváč bledožlutý (Scabiosa ochroleuca) aj. V některých částech rezervace se hojně vyskytují druhy kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), kavyl sličný (Stipa pulcherrima). V severní části území se mísí se společenstvy nízkých xerofilních křovin asociace Prunetum fruticosae s dominancí třešně křovité (Cerasus fruticosa), která se místy kříží s třešní višní (Prunus cerasus). V keřovém patře jsou dále vtroušeny druhy růže šípková (Rosa canina), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) a slivoň trnka (Prunus spinosa). Bylinné patro tvoří především smldník jelení (Peucedanum cervaria), tolita lékařská (Vincetoxicum hirunaria), čilimník poléhavý (Cytisus procumbens), žluťucha menší (Thalictrum minus), hlaváček jarní (Adonis vernalis), chrpa čekánek (Centaurea scabiosa), řebříček panonský (Achillea pannonica), třemdava bílá (Dictamnus albus) a jiné. Především v západní části rezervace se značně šíří společenstva vysokých mezofilních a xerofilních křovin, spadající hlavně do asoviace Pruno-Ligustretum s převahou druhů slivoň trnka, řešetlák počistivý (Rhamnus catharticus), líska obecná (Corylus avellana), brslen evropský (Euonymus europaeus), hloh jednosemenný (Crataegus monogyna), hloh obecný (Crataegus laevigata) a kalina obecná (Viburnum opulus). Ze vzácných zástupců flóry zde lze nalézt mimo jiné koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), koniklec luční (Pulsatilla pratensis), zvonek boloňský (Campanula bononiensis), zvonek hadincovitý (Campanula cervicaria), třezalku ozdobnou (Hypericum elegans), kosatec různobarvý (Iris versicolor), kavyl tenkolistý (Stipa tirsa), lněnku Dollinerovu (Thesium dollineri) a mnoho dalších.

Velmi významná lokalita stepních druhů hmyzu, zejména rovnokřídlých. Vyskytuje se zde několik významných druhů kobylek a sarančí, např. Platycleis albopunctata grisea, Metrioptera bicolor,Phaneroptera falcata, Calliptamus italicus, Stenobothrus nigromaculatus. Historicky zde byla jediná lokalita kobylky Gampsocleis glabra (od padesátých let nepotvrzena) v ČR.

Plochá vrchovina

Kalina obecná (Viburnum opulus)

 Slivoň trnka (Prunus spinosa)