Ždánický les - nenápadný kraj skrytých pokladů

Ždánický les se rozkládá na ploše 110 km 2 a táhne se od Bošovic na východ do údolí, kde vede železniční trať od Nemotic dále na Kyjov a do Vlárského průsmyku. Podle reliéfu se dělí na Hustopečskou pahorkatinu s nejvyšším vrcholem Stará hora, Boleratickou vrchovinu s vrcholem Přední kout a nejvyšší část, Dambořickou vrchovinu, s rozsáhlými lesními komplexy a nejvyšším vrcholem U Slepice (437 m).

Je to kraj, kde se prolíná žírná Haná s vinorodým Slováckem, kde se snoubí bohatá historie s rozmanitou přítomností. Důležitou spojnicí celého kraje tvoří cesta Těšanka, vedoucí přes obec Těšany, středem Ždánického lesa až k hradu Buchlov a poutnímu místu na Velehradě. Těšanka byla historická obchodní cesta, jedna z odboček jantarové stezky. Právě ona tvoří hranici mezi Slováckem a Hanou. Vede tudy odnepaměti. Její povrch je prošlapán chodidly poutníků, kupců, ale i perzekvovaných evangelíků a partyzánů. Za minulého režimu tu těžce našlapovaly kanady vojáků, neboť ve zpustlém vojenském areálu v lese měla být údajně raketová základna. A v dnešní době jsou tu turisté, houbaři, nedělní rodinky, pracovníci lesní správy, pracovníci naftových dolů. Tady můžeme vnímat tu pravou krásu Ždánického lesa vytvořenou smíšeným lesním porostem. Zákoutí z bříz jsou opravdu úchvatná a někdy připomínají finské či ruské břízové hvozdy. A les je bohémským místem pro vnímání barev přicházejících a odcházejících ročních období. Další známou cestou je Bohuslávka začínající v Bučovicích a končící v Bukovanech.

PICT8861.JPG PICT8841.JPG PICT8837.JPG PICT8831.JPG PICT8827.JPG PICT8807.JPG PICT8806.JPG PICT8805.JPG PICT8804.JPG PICT8803.JPG PICT8799.JPG PICT8796.JPG PICT8795.JPG PICT8792.JPG PICT8785.JPG

Přírodní park Ždánický les

Přírodní park Ždánický les byl vyhlášen v roce 1996 úřadem v Hodoníně a má rozlohu 30,02 ha. Rozprostírá se mezi Bošovicemi na západě, Koryčany na východě, Bučovicemi na severu a Dambořicemi nebo Bukovany na jihu. Jedná se o oblast o velikosti 68 kilometrů čtverečních, kde nejvyšší vrchol zvaný U Slepice dosahuje pouze 437 metrů nad mořem. Dalšími kótami Ždánického lesa jsou Písečná (374 m), Nové hory (414 m), Na hradisku (399 m), Radlovec (425 m), Prostřední vrch (416 m) a řada dalších. Celá oblast je odvodňována řekami Svratkou a Dyjí. Jejich největšími přítoky jsou říčky Litava a Trkmanka.

Fauna a flóra Ždánického lesa

Mezi největší živočichy zde žijící patří jelen evropský, prase divoké, srnec obecný. Dále zde žije liška obecná, kuna skalní, kuna lesní, jezevec lesní, tchoř tmavý, králík divoký ježek západní, ježek východní, sysel obecný, křeček polní, krtek obecný... Často zde spatříte některé dravce, např. káně lesní či poštolku obecnou, ze sov pak puštíka obecného a kalouse ušatého. Mezi typické ptáky lesa patří datel černý, strakapoud prostřední a žluva hajní; bezlesé plochy naopak vyhledávají dudek chocholatý, pěnice vlašská, lelek lesní a další. Z hmyzu je pravděpodobně jedním z nejnápadnějších řád brouků s nejvýznamnějším zástupcem roháčem obecným. Rovněž velmi hojně je zastoupen i řád motýlů reprezentovaný např. otakárkem ovocným a otakárkem fenyklovým.

Dominantou stromového patra je buk lesní, v malém množství je tu dub zimní a lípa srdčitá. Bylinný porost tvoří převážně typické druhy bučin jako je svízel vonný, svízel Schustlessův, lipnice hajní a kyčelnice cibulkolistá.

Z historie

Jak dokládají archeologické nálezy, byla oblast Ždánického lesa osídlena již ve starší době kamenné. Zaniklá obec Konůvky patří k nejlépe archeologicky probádaným středověkým vesnicím na Moravě. Život seskupený podél stejnojmenného potoka probíhal ve 13. a 15. století. Nalezneme zde terénní pozůstatky domů, kostela, hřbitova. Výzkum Dagmar Šaurové tu započal v roce 1960 a odhalil, že velikost osídlení byl asi jeden kilometr. Podle všeho patřila obec mezi lidnatou osadu. Objevilo se tu 33 domů. Jelikož přilehlé polnosti a vinice nemohli zabezpečit chod vesnice, je jisté, že zde byl hojně rozvinut obchod s řemeslnou výrobou. Podle vyhodnocení nálezů vesnice zanikla již v husitských válkách. Dnes je tu zřízena archeologická naučná stezka z roku 2002, která popisuje výzkumy v této lokalitě. Vlastně již druhá v centrální části Ždánického lesa. Ta první naučná stezka, daleko známější, se nachází v okolí Ždánic, které jsou také jedním z nástupních bodů. Měří 13 km a má převýšení asi 219 m. Představuje se tu v sedmnácti zastaveních. Jejím hlavním tématem je příroda Ždánického lesa.

Rozsáhlé lesní porosty Ždánického lesa poskytovaly dostatek kvalitního dřeva na stavby a byly také intenzívně využívány k lovům (Lichtenštejnové zde pořádali v 19. století velkolepé hony). O rozvoj oblasti se zasloužil zejména Jan II. z Lichtenštejna. Ždánický les byl také rájem pytláků. Od 17. století sloužily lesy jako útočiště tajných evangelíků, kteří po Těšance odcházeli do bezpečnějších míst, zvláště do Uher. Tragické byly následky partyzánských akcí za 2. světové války vrcholící vypálením hájovny U Bílého vlka a smrtí partyzána Jiřího Jírovského.

Nafta a zemní plyn

Na ložiscích ve Ždánickém lese se těží lehká, bezsirnatá parafinická až parafinicko-naftenická ropa. Její nejdůležitější akumulace jsou vázány na zvětralé horniny krystalinika a paleozoika, které jsou v podloží třetihorních jílovců. Zásoby ropy se odhadují na 20 až 30 let těžby. Jediným českým odběratelem je Paramo Pardubice, zbytek ropy směřuje do Rakouska, Polska a na Slovensko. Kromě ropných vrtů je oblast Ždánického lesa známá také podzemními zásobníky zemního plynu, které zde byly vytvořeny v již vyčerpaných prázdných ložiskách. Jeden z největších zásobníků můžete spatřit u obce Uhřice. Má kapacitu až 180 milionů kubíků zemního plynu za rok a denní výkon 6 milionů kubíků.

Turistické trasy

Ždánickým lesem prochází několik turistických značek. Nejdelší z nich je modrá turistická značka z Kobeřic do Jestřabic procházející přes lokalitu Na Hradisku, přes Prostřední vrch a Lovčice (24 km). Následuje červená turistická značka z Bučovic do Bukovan (20 km), který prochází přes vrchol U Slepice. Dále zelená značka z Bučovic do Ždánic (15 km), která vede okrajem Mouřínova a pak přes lokalitu Na Hradisku a údolím potoka Trkmanka.

Další zelená značka vede od vlakové zastávky Nesovice k vlakové zastávce Jestřabice (12 km). Prochází pod vrcholem Nebštich (377 m. n. m.) a rozcestím U kříže (cca 410 m. n. m.). Najdete zde rovněž dvě žluté značky, a to z Mouřínova do Žarošic (11,5 km) a z vrcholu U Slepice do Nevojic.

Ze Ždánic k vrcholu U Slepice a zpět přes Lovčice vede naučná stezka zabývající se přírodou Ždánického lesa, ale i těžbou ropy a historií oblasti.

Loupežníci Ždánického lesa (Janáčovo tovarišstvo)

Jedinými známými loupežníky této oblasti, bylo Janáčovo tovaryšstvo. Vůdcem loupežnické tlupy, čítající až třicet členů, byl Janáč a jeho syn zvaný Siróček nebo taky Mladý. Podle toho, že jako jeho bratr je zmíněn Jakůbek z Dambořic, je možno soudit, že Siróček i jeho otec pocházeli z Dambořic.

Činy tovaryšstva Janáčova neměly vyhraněný ráz. Činnost byla zaměřena na získávání živobytí loupežením. Oběti loupežných přepadů byli především kupci, u nichž byla největší naděje na kořist. Tou bylo především sukno, koření, ale i oděvy, prostěradla, stříbrné opásání. Vítáni byli i koně a hotové peníze. Mezi oloupenými byly vyjímečně osoby z jiných vrstev. Kořist se dělila krátce po akci a o výtěžek se dělili ti, kdož se podniku zúčastnili. Všeobecně se užívalo k úhradě potravin a služeb jak peněz, tak naloupeného zboží.

Janáčovo tovaryšstvo zde působilo v letech 1416–1419. Později byli polapeni a souzeni hrdelním právem v Jihlavě.